Rozhovor s porodní dulou Andreou Kapitánovou

V rámci tematického týdne, na téma porody a vše kolem nich, který právě probíhá na našich sociálních sítích, jsem se rozhodla přinést vám rozhovor s Andreou Kapitánovou. 

Andy je maminkou dvou dětí, syna Mattea a dcery Arianky, se kterou je momentálně na mateřské dovolené. 

Je zkušená porodní dula a lektorka Jemného zrození, má krásný profil na Instagramu andrea_kapitanova, kde se věnuje tématům ohledně mateřství, výchovy, lifestylu, práci duly i rodinnému životu. 

Její upřímnost a střízlivý pohled na věci kolem, je v prostředí sociálních sítí ostrůvkem opravdovosti a skutečnosti. 

Užijte si příjemné čtení a pokud máte jakékoliv otázky, napište je pod článek nebo příspěvek na Instagramu či Facebooku.  

Andrea se svou rodinou 

Na tvém profilu ve výběrech jsem se dočetla, co tě přivedlo k tomu, abyste se stala dulou.

Můžeš mi to tu ale, prosím, zopakovat? Celý ten příběh je tak zajímavý, že by byla škoda, kdyby jsme to tu nezmínili. 

Určitě, já jsem se po svém prvním porodu doma stala lektorkou hypnoporodu pod hlavičkou Jemného Zrození. Několik měsíců jsem dělala skupinové i soukromé předporodní kurzy pro páry i jednotlivce. A poté jsem se rozhodla stát i dulou. Úplně jsem netušila, co od toho očekávat, ale velmi záhy jsem tomu “propadla” a těšila se na každé zavolání - byť to bylo i ve dvě ráno a musela jsem z teplé postele do vymrzlého auta směr klientka/porodnice. Postupem času jsem se začala více a více zaměřovat i na domácí porody, ale i do vybraných porodnic jsem chodila. Celkem jsem byla u 71 porodů.

 Andrea při předporodním rituálu

Bereš práci duly jako takové životní poslání? Co tě na tom baví nejvíce?

Nechci říkat, že životní. Priority se časem a zkušenostmi mění. Pro mě to určitě poslání je. Je to něco, na co musíte mít srdce, cit, empatii, sebereflexi, zároveň dobrou schopnost odpoutat se a nebrat si určité věci až moc k srdci. Nejvíce asi miluji to, když vidím, jak se během porodu z dívky stává žena-matka a i přesto, že si sáhne na dno svých sil, odrazí se a je mnohem silnější než byla.

Ilustrační foto

Na svém profilu jsi velmi otevřená co se života, mateřství, výchovy a péče o děti týče.

Stejně tak se svou otevřeností k domácím porodům. Setkala jsi se třeba s nepochopením okolí nebo sledujících?

Samozřejmě. Těch hejtů bylo hodně. Postupem času jsem si kolem sebe udělala jakousi bublinu, která tomu po těch letech sdílení začala rozumět a ze zpráv, že jsem nezodpovědná ****, se staly zprávy plné pochopení a díků za to, že jsem jim pomohla otevřít oči a najít cestu. Plus samozřejmě jsou i zprávy typu “já osobně bych doma nerodila, ale jsem ráda, když k tomu někdo přistupuje jako Vy”. Toho si moc vážím - když můj sledující má jiný názor/přístup, přesto mě respektuje a nemá potřebu soudit.

Těch nadávek jsem si za ty roky vyslechla dost, teď naposled po porodu Ariany to bylo výživné - svolila jsem sdílet náš porodní příběh včetně fotek pro časopis Maminka na jejich web - no diskuze na Facebooku nezklamala. Je smutné, kolik nenávisti v sobě lidé dokáží najít a použít ji proti úplně cizímu člověku, který nikomu neubližuje a jen se vědomě rozhodl, dělat věci jinak. 

Andrea se svou dcerou Ariankou těsně po narození

Vždy mě velmi zajímalo zpracování placenty, které jako dula také nabízíš.

Zvolila jsi některou z variant pro sebe osobně, po porodu Arianky a případně proč právě tu?

Ano, u obou dětí jsem měla koktejly z placenty, díky kterým jsem se vždy velmi rychle dala dohromady a teď po Ariany porodu jsem si placentu zpracovala i do kapslí, díky kterým jsem šestinedělím proplula jako na obláčku a nic mě netrápilo. Nezažila jsem žádné psychické výkyvy.

Ilustrační obrázek zpracování placenty

Jaká je tvoje nejoblíbenější vzpomínka za tu dobu co (práci) poslání duly vykonáváš?

Jéé, já určitě nemám jednu. Ale z těch prvních, co mě napadne…

Když mi naprostým omylem překotně porodila paní po císařskému řezu u mě doma - byly jsme u nás doma, protože u ní neměla moc klid (skákající starší sourozenec) a rodit měla na Bulovce. No a asi po půl hodině ji praskla voda a odmítla kamkoliv jet, začala rovnou tlačit a do chviličky bylo děťátko na světě. Narodilo se 25.prosince. A muž si je ještě ten večer odvezl domů. :)

Další - překotný porod doma slečny, která byla ještě o rok mladší, než já. Tenkrát mi bylo 23, takže jí bylo 22let. :) 

Další - porod po císařském řezu v prosinci 2019, kdy lékař predikoval, že bude mít klientka znovu císařský řez a ať to vzdá. Za moji a manželovy podpory se nevzdala, podepsala reverz na CS a chlapečka porodila vaginálně. 

Je jich spoustu…:)

Andrea při probíhajícím porodu

Chceš říct něco na závěr?

Nemusíte nutně rodit doma, ale pečlivě si vybírejte porodnici, kde chcete rodit a také s kým. Asistence duly či vybrané porodní asistentky je ta nejlepší investice, kterou sobě a svému dítěti můžete dát. Klidně si dohodněte splátky (většina z nás to poskytuje) a věřte mi, že nebudete litovat. Protože na porodu záleží víc, než si myslíme. <3

Moc děkuji za příjemný rozhovor Andy.

Andrea při porodu